Tento příběh o řadě substrátů CANNA COCO není lekcí z historie. Je především o způsobu, jakým se s kokosem zachází, jak se zpracovává a sterilizuje. Vrhá také světlo na některé postupy a umožní vám pochopit některá naše rozhodnutí. Chceme tímto učinit přítrž mnoha nedorozuměním a ukázat obrovské přínosy, které tento čistý, konzistentní a obnovitelný zdroj vnáší na trh.
Základní informace
Již po tisíciletí se v mnoha tropických oblastech světa pěstují kokosové ořechy, které jsou využívány nejen jako potravina, ale i jako cenná surovina. Kokosové ořechy, které jsou buďto sklízeny zelené, nebo sušené/hnědé, se zpravidla nejprve nechají asi měsíc odležet. Poté se slupka rozřízne a vyjme se jádro, které obsahuje kokosové „mléko" a kokosovou dužninu. Slupky ořechů se pak buďto vysuší a používají jako palivo při zpracování dužniny, nebo se sbírají a namáčejí, obvykle ve slaných vodách oceánu podél pobřeží. Tento proces trvá 4 až 12 měsíců a nazývá se „retting". Jde o mikrobiologický proces, při němž dochází k uvolnění vláken, která jinak drží pevně pohromadě. Existují i jiné metody, jako je například retting v jámách, při němž se vlákna namáčejí ve vyzděných jámách a ve sladké vodě. Poté se vlákna oddělí a vzniknou tři složky: bílá vlákna, hnědá vlákna a jádro (kokosová rašelina). Tento proces je možné provést také mechanicky, je to však mnohem obtížnější a nákladnější.
Sterilita
Pěstební média a půdy, které nejsou inertní, což znamená VŠECHNY půdní substráty pro pěstování v květináčích, půdní doplňky a minerální půdy, jsou zřídkakdy sterilizovány. Někdy mohou být sterilní některé jejich složky, které jsou ale pak jsou smíchány s jinými látkami, které sterilní nejsou. Sterilizace substrátů je obtížná a nákladná. Alespoň u médií, která nejsou inertní, protože náklady na jejich sterilizaci jsou téměř dvojnásobné. Navíc dusíkaté sloučeniny obsažené v organických substrátech se za tepla stávají toxickými a nikdo nechce médium, které bylo ošetřeno toxiny. Jistě, oblázky, písek, kameny a minerální vlnu lze sterilizovat poměrně snadno, ty se ale pak přesouvají po dopravním pásu a vloží do sáčku a ... no... tolik ke sterilitě. Mikroorganismy žijí všude kolem nás a vyskytují se ve vzduchu, vodě i půdě. Není proto dost dobře možné, aby médium zůstalo sterilní. Cílem je zajistit, aby se dařilo prospěšným mikrobům a rozvoj těch méně žádoucích byl omezen. Vzhledem k tomu, že většina problematických mikrobů je anaerobních, tedy nesnášejících kyslík, umístěním média do provzdušněného sáčku nebo krabice předejdeme většině problémů. Pokud jde o ostatní nástrahy, jako je výskyt jakýchkoliv patogenů, mikrobů nebo hmyzu, pak pokud je materiál „panenský", což znamená, že v něm nikdy nebylo nic pěstováno, pak je riziko prakticky nulové. Sterilizací kokosu na slunci po dobu několika měsíců jsou veškeré další patogeny zničeny. Přinejmenším do chvíle, než je kokosový substrát navlhčen a zabalen, pak se stává stejně náchylným k mikrobiální aktivitě jako jakékoli jiné médium.
Závěr je následující, i když je kokos sterilizován poměrně důkladně prostřednictvím UV záření, účinek netrvá dlouho. Tím, že se vyhneme tepelné/parní sterilizaci, je zachována velikost částic a jejich vlastnosti zůstávají nezměněny. Zadržují předem odhadnutelné množství vody a hladina solí zůstává pod kontrolou. Výsledkem celého procesu je výrobek, který má odpovídající chemické a fyzikální vlastnosti, správné stáří a rychlost rozkladu. Následně je chemicky „zafixován" prostřednictvím procesu pufrování, aby za správných pěstebních podmínek fungoval správně a rostly v něm zdravé rostliny.
Mýtus o Trichodermách
Na začátek zdůrazněme, že do substrátů vyráběných společností CANNA se nepřidává Trichoderma spp, ani žádné jiné mikroorganismy. Spory Trichodermy nedokážou přežít pod UV zářením z paprsků slunce, které na kokos svítí celé měsíce. Je však důležité si uvědomit, že Trichodema je jedním z nerozšířenějších půdních organismů na světě. Její spory najdeme v ovzduší od tropů až po póly a osidluje nejen půdu, ale i papír, dřevo, zdi a cokoli, co obsahuje celulózu. Trichoderma spp. jsou všudypřítomní kolonizátoři celulózových materiálů a lze je nalézt všude, kde se nachází rozkládající se rostlinný materiál. Trichoderma se může vyskytovat takřka kdekoli a dokáže růst na papírovém potahu sádrokartonových desek, na neošetřených dřevěných dveřích a dalších nečekaných místech. Takže jakmile je substrát vystaven okolnímu prostředí, zdrojem kontaminace Trichodermou může být zkrátka cokoliv.
Unikátní a geneticky rozmanitá Trichoderma se řadí mezi askomycety. Dokonce i její původ je nejasný, neboť byla odjakživa považována za anamorfu, schopnou pouze nepohlavního dělení. Byl však objeven druh, který je schopen pohlavního dělení. Počátkem roku 2000 pak bylo zjištěno, že Trichoderma spp. může mít i pohlavní fázi. To vše je pro laika velmi matoucí, ale velmi důležité pro pochopení toho, že jejich důležitým aspektem je variabilita. Některé dnes identifikované druhy mají jen několik sad genů, jiné jich mají i více než 2000. Díky tomu se dokážou velmi snadno přizpůsobit různým podmínkám.
Trichoderma spp. je vysoce efektivní ve využití živného substrátu a produkuje metabolity, které působí antisepticky a enzymy, které zabraňují růstu jiných organismů. Svůj vývoj regulují tak, aby odpovídal prostředí a živnému substrátu, a to změnami v růstových vzorcích, produkci spor a dalších. Jsou mimořádně odolné vůči fungicidům i nebezpečným chemickým látkám, takže jakmile se jednou dostanou do prostředí, je velmi těžké se jich zbavit. Některé odrůdy produkují velké množství celulázy, například T. reesei, považované za „průmyslového pracovního koně". Jiné, jako T. harzianum, T. virens a další, jsou vynikajícími mykoparazity, antagonisty a biokontrolními činiteli. Trichodermy parazitují na jiných houbách, zejména na těch, které patří mezi askomycety, stopkovýtrusé houby a oomycety. Kromě toho je T. harzianum prokazatelně účinná i jako přípravek na hubení háďátek a je prodávaná pod obchodním názvem Root Shield®.
Příznivé účinky Trichodermy se neomezují pouze na kontrolu patogenů v kořenové zóně, ale spočívají v celkové kolonizaci kořenové zóny a rostliny se díky tomu stávají systematicky odolné vůči mnoha jevům. Jen svou pouhou přítomností chrání strukturu kořenů. Děje se tak zřejmě prostřednictvím uvolňování klíčových proteinů a signálních chemických látek, které zajišťují zdokonalení kořenového systému, lepší růst a ochranu rostlin před nebezpečnými chemickými látkami, vůči nimž jsou i ony samy imunní. To z nich činí cenný rekultivační prostředek a dovoluje pěstovat rostliny i v toxickém prostředí. V konečném důsledku mají rostliny silnější kořenový systém, vykazují zdravější růst, jsou odolnější a celkově zdravější.
Přesto najdeme i některé nevýhody Trichodermy. Především z hlediska lidského zdraví, zejména pro osoby s oslabenou imunitou. Některým druhům Trichodermy se daří za podmínek, které jsou charakteristické pro lidský organismus. Produkují chemické látky, které mohou ovlivnit dýchání a imunitní systém, což je rizikové především u osob napadených virem HIV nebo s jinými zdravotními problémy. To představuje také velký problém při operacích nebo transplantacích, protože spory se mohou jen vznášet volně ve vzduchu. Stručně řečeno, existují důvody, proč Trichodermu v určitých situacích používat co možná nejméně.
Pokud se Trichoderma objeví v pěstebním médiu, je téměř nemožné vystopovat její původ, a to ani s pomoci sekvencováni DNA, protože tyto organismy mají schopnost měnit strukturu své DNA. Zdroj kontaminace lze pouze odhadnout na základě pěstovaného druhu a prostředí. Problém by samozřejmě byl, pokud by byla Trichoderma přítomna ve všech baleních našeho substrátu. To by pak bylo těžké popřít. Médium sice může být zprvu sterilní, ale po započetí pěstování to přestává mít význam a sterilizace substrátu během pěstování je nemožná, aniž by došlo k usmrcení rostlin. Pokud se po sklizni prokáže přítomnost nejen Trichodermy, ale jakýchkoli mikrobů na produktu, pak je nejlepším řešením sterilizace gama zářením.
Úvahy na závěr
Pokud tedy CANNA do svých kokosových substrátů žádné mikroorganismy nepřidává a ty se v kokosu nevyskytují o nic víc než v rašelině, písku nebo třeba stěnách vašeho domu a substrát je před balením do pytlů navíc sterilizován, jak je možné, že se v kokosu, a tedy i ve finálním produktu nakonec objeví? Odpověď se skrývá v samotné otázce: mikroorganismy jsou všude a mohou se přirozeně objevit kdekoliv a v každém médiu dostupném v současnosti na trhu…
Pokud se výrobní zařízení nachází v blízkosti zemědělské oblasti, kde se pěstují řádkové plodiny, mohou zemědělci používat přípravek známý jako T22, T. harzianum. Spory jsou pak všude po okolí. Mohou se do pěstírny dostat větrem nebo na oblečení pěstitele. Jsou venku na pytlích se substrátem, ve skladech distribučního zařízení, v přepravních kontejnerech, na vystaveném zboží na regálu v obchodě nebo zabaleném na korbě pickupu. Stačí trocha vlhkosti a Trichoderma se objeví na dřevěném nebo papírovém povrchu v podobě zelené skvrny. Vyskytuje se v lesních porostech, dokonce byla komerčně pěstována z úst a končetin švábů. Jakmile spora vyklíčí, začne se rychle množit. Je téměř vždy nepohlavní, takže k rozmnožování nepotřebuje žádného partnera a bude bránit sebe i svůj zdroj potravy jako zdatný predátor. Stručně řečeno, neexistuje žádný způsob, kromě zcela sterilního prostředí, jak tuto houbu z prostředí eliminovat. Společnost CANNA nedává do kokosového substrátu ani do žádného jiného produktu z kokosu nic živého, ale je zcela možné, že v jakémkoli náhodném sáčku s Coco, TPP, BTP nebo jakýmkoli jiným médiem společnosti CANNA nebo jiného dodavatele najít různé mikroby, například Trichoderma spp. Je to proto, že jsou všude.
V substrátu Coco se nevyskytuje žádný hmyz ohrožující rostliny ani hmyz, který se živí rostlinným materiálem, protože veškerý použitý materiál je nový a nikdy v něm nebylo nic pěstováno. Substrát Coco je certifikován podle RHP Horticultural grade, což znamená, že byl zabalen podle řady protokolů a certifikátů týkajících se čistoty, nikoli však sterility.
Zatímco RHP zaručuje standard čistoty při balení, u každé šarže se provádí spousta dalších testů, někdy i více než jednou za šarži. Každá šarže je testována z hlediska úrodnosti, pH, struktury a obsahu těžkých kovů, a to buď přímo společností CANNA, nebo nezávislými laboratořemi. Tyto testy se pak se náhodně opakují každé čtvrtletí.
V průběhu roku se provádějí další testy na mnoho lidem nebezpečných patogenů, jako je E. coli. Jejich výskyt je pečlivě sledován přímo ve výrobně i v terénu. Tyto testy nejsou sice povinné, ale ve společnosti CANNA je považujeme za důležité, abychom věděli, co prodáváme. Což je také důvod, proč na balené substráty přidáváme specifický kód šarže. Můžeme díky tomu případně zpětně dohledat každý krok v procesu.
Nakonec není dobře možné zcela zabránit růstu organismů v biologicky aktivním médiu. To však není ani pro konečný sklizený produkt nutné, pokud se ovšem nejedná o plodinu, která je pěstována uvnitř substrátu v přímém kontaktu s médiem. Vše záleží na produktu. Pokud je čistý, pak je také zdravý. Pěstitelé se zpravidla potýkají spíše s jednoduchými plísněmi než s čímkoli, co roste v médiu. A pokud se něco objeví přímo na produktu, není pravděpodobné, aby to souviselo s použitým médiem. Komerční producenti se zpravidla musí soustředit na správné protokoly pro manipulaci, sklizeň, čištění, skladování a vše ostatní mnohem více, než aby se museli starat o sterilitu média. U toho se zajímají pouze o jeho fyzikální a chemické vlastnosti.
Z pohledu každého dobrého pěstitele je nejdůležitější konzistence. Pěstitelé se dokáží přizpůsobit a naučit pracovat s různými médii, ale právě u těch médií, která se liší svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi, je nejtěžší dosáhnout každoročně úspěšných výsledků. CANNA COCO je a zůstane nejkonzistentnějším médiem na trhu. Když bychom otevřeli 2 pytle CANNA COCO s odstupem 5 a více let, kvalita a vlastnosti obou substrátů budou stejné. A to o mnohém vypovídá.
