V přírodě mají obvykle rostliny ideální podmínky - vítr přivádí stále čerstvý vzduch s dostatkem CO2 i kyslíku, profukuje vegetací a odvádí nahromaděnou vlhkost. Pokud se ale podíváme do indoor pěstírny, nebo skleníku, podmínky mohou být naprosto odlišné.
Rostliny spotřebovávají CO2 (v noci pak převážně kyslík), transpirací zvyšují vlhkost a díky umělému osvětlení se zvyšuje teplota. Bez dostatečné ventilace by se tady klima rychle vymklo kontrole až do takové míry, kdy je nemožná transpirace a rostliny postupně zahynou.
Většina pěstitelů se samozřejmě snaží svým rostlinám zajistit vhodné podmínky. Často se ale spokojí s tím, když rostliny vypadají více-méně zdravě a rostou. To může být velmi zavádějící a pěstitel se tak může připravit klidně o desítky procent potenciální úrody. Jak tedy zajistit opravdu dokonalé klima pro maximální výsledky?
Výměna vzduchu v pěstírně
Z pohledu výměny vzduchu můžeme rozlišit dva typy indoor pěstíren – otevřené a uzavřené systémy. Uzavřené pěstírny s řízeným klimatem a suplementací CO2 jsou výsadou spíše profesionálních a komerčních pěstitelů, takže se budeme bavit hlavně o těch otevřených.
U otevřeného systému se odvádí odtahovým ventilátorem vzduch mimo pěstební místnost a dovnitř proudí vzduch čerstvý. To může fungovat dvěma způsoby:
- Pasivní přísun vzduchu
Čerstvý vzduch je nasáván dovnitř díky podtlaku, který vytváří odtahový ventilátor. V tomto případě je potřeba zajistit, aby vstupní otvor pro pasivní přítah měl alespoň dvojnásobnou plochu, než plocha odtahového potrubí. Jinak může uvnitř pěstírny vznikat podtlak a přísun vzduchu nebude dostatečný. - Aktivní přísun vzduchu pomocí ventilátoru
Tento systém používá dva ventilátory - jeden na odtah a druhý (který může mít menší výkon) na přítah vzduchu. Ideální je v tomto případě použít řídící modul/regulátor podtlaku, který ovládá současně oba ventilátory a přizpůsobuje jejich výkon.
Pro přísun vzduchu by se měl pěstitel držet osvědčených pravidel. Při výběru vhodného odtahového ventilátoru a návrhu celé vzduchotechniky je potřeba zvážit následující faktory:
- celkový objem pěstírny v m3
- teplota a vlhkost přiváděného vzduchu
- použitý typ osvětlení (výbojky vs. LED) a teplo, které generuje
- množství rostlin v pěstírně
- odpor potrubí
Jen neustálý a dostatečný přístup čerstvého vzduchu (potažmo i CO2) ke všem listům umožní opravdu efektivní fotosyntézu a naplnění potenciálního výnosu rostlin. Celý objem vzduchu pěstírny se proto doporučuje "vyměnit" alespoň každých 5 minut, ideálně každou minutu. Do prostoru s objemem 2 m3 by tedy stačil ventilátor s průtokem 120 m3/hod. V praxi se ale používá průtok minimálně dvojnásobný, protože jej omezuje odpor potrubí a pachového filtru. Čím je systém potrubí delší a složitější, tím větší jeho odpor bude a tím více bude znesnadňovat práci odtahovému ventilátoru.
Není vůbec na škodu vzduchotechniku spíše naddimenzovat. Výkon odtahového ventilátoru vždy můžete snížit pomocí regulátorů, ale vyššího výkonu dosáhnete uz pouze výměnou ventilátoru za silnější.
Cirkulace vzduchu v pěstírně
Velmi důležitá je také cirkulace vzduchu v okolí rostlin a má to hned několik dobrých důvodů:
- V okolí listů se hromadí "vydýchané" klima, protože rostliny spotřebovávají CO2, přičemž vydechují kyslík a vlhkost. Pokud tohle nežádoucí mikroklima neodstraníte, listy nebudou schopné fungovat naplno.
- Cirkulací se promíchává čerstvě přiváděný vzduch do pěstírny, což zajistí, že všechny rostliny mají vyvážené klima a nevznikají místa s rozdílnou teplotou nebo přehřívání.
- Proudění vzduchu z cirkulačních ventilátorů hýbe stonky rostlin, čímž je nutí zesílit. Listy by se měly stále lehce pohybovat, což je dobrá známka toho, že vzduch opravdu cirkuluje.
Proudění vzduchu ale nesmí být příliš silné a koncentrované, jinak to rostliny stresuje a může dojít k poškození listů.
Cirkulační ventilátory umístěte do pěstírny tak, aby foukaly souběžně s vrcholky rostlin. Je rozhodně nejlepší instalovat jich více, aby cirkulace vzduchu byla rovnoměrná a klima v pěstírně bylo opravdu homogenní.
