Chcete výrazně zvýšit potenci svých rostlin konopí? Chcete rostliny s vyšším celkovým obsahem kanabinoidů a terpenů? Pak si přečtěte 6 způsobů, jak rostliny pozitivně stresovat pro zvýšení jejich potence.
Jsme si dobře vědomi, že úspěch při pěstování ovlivňuje mnohem více než jen 6 faktorů. V tomto článku se však zaměříme pouze na ty z nich, které je třeba zohlednit, když se snažíte své rostliny pozitivně stresovat. Například volba pěstebního média a hnojiv jsou pro celkový úspěch velmi důležité, ale nelze je záměrně ovlivňovat a vytvořit tak pozitivní stres zvyšující potenci rostlin.
Než se však pustíme do podrobností o tom, jak rostliny stresovat, uveďme několik základních informací, které vám pomohou dosáhnout úspěchu:
Pozitivní stres versus negativní stres:
Když mluvíme o stresování rostlin, je důležité si ujasnit, o jakém druhu stresu hovoříme. Snažíme se pouze o záměrné a pozitivní stresování, které prokazatelně pomáhá rostlinám dosáhnout vyšší potence. Jedná se o stresory, které máte pod kontrolou a které působí cíleně. NEobhajujeme jiné druhy negativních, neúmyslných stresorů (jako je selhání zařízení), ke kterým dochází kvůli smůle, chybám, nedbalosti nebo opomenutí.
Na genetice záleží:
Pokud se chystáte věnovat čas záměrnému stresování rostlin, abyste získali produkt vyšší kvality, měli byste začít s genetickým materiálem, se kterým se vyplatí pracovat a který bude mít při stresování velký potenciál. Pokud začnete s nekvalitní odrůdou, pak bez ohledu na to, jak dobře rostliny stresujete, nezískáte jedinečný nebo hodnotný produkt. Bylo by to jako nasadit turbo na Hyundai. Začněte s odrůdou odpovídající značce Porsche, ne s odrůdou odpovídající značce Hyundai.
Vyhraďte si dostatek času:
Vaše metoda pěstování a celková strategie vám musí poskytnou dostatek času na stresování rostlin a jejich následné zotavení. Nechtěli byste přece sklízet rostliny podle přísného časového plánu, který by vám bránil počkat na ideální načasování sklizně na základě zpětné vazby z analýzy kanabinoidů.
Nejlepší je pěstovat indoor:
Zatímco některé z těchto metod stresování rostlin lze použít v jakémkoli pěstebním prostředí, všech 6 lze provádět pouze v indoorových podmínkách. Ve srovnání s venkovním a skleníkovým pěstováním, kde máte kontrolu menší, můžete při indoor pěstování všechny stresové faktory pečlivě kontrolovat.
6 ZPŮSOBŮ, JAK POZITIVNĚ STRESOVAT ROSTLINY KONOPÍ
1. Umělé osvětlení:
Ze všech způsobů pozitivního stresování rostlin je umělé osvětlení tím nejdůležitějším. Pokud nemáte kvalitní světla, rozhodně nevypěstujete potentní rostliny. Světelným zdrojem, který pěstitelé nejčastěji používají, jsou vysokotlaké sodíkové výbojky s dvojitým koncem. DE HPS světla jsou sice nejintenzivnější a mají nejnižší pořizovací náklady, avšak jejich provoz stojí více než je tomu u LED pěstebních světel.
Chcete-li dosáhnout vysoké potence pomocí stresování rostlin umělým světlem, ujistěte se, že svítíte na rostliny pokud možno co nejdéle a při maximální intenzitě. Typicky trvá denní cyklus v období kvetení 12 hodin. Klíčem k úspěchu je mít co nejdéle v denní části světleného cyklu světla na nastavená 100 % intenzitu. Když máte zapnutá světla, tak ať pořádně svítí.
Pokud to váš systém osvětlení umožňuje, upravte úroveň osvětlení podle toho, v jaké fázi růstového cyklu se nacházíte. Na začátky pěstebního cyklu světla ztlumte (případně vypněte jedno nebo dvě světla ze čtyř), abyste dali rostlině čas se přizpůsobit novým podmínkám. Jakmile však rostliny povyrostou a snesou více světla, zvyšte intenzitu na plný výkon, a pokud je to možné, upravte výšku svítidla oproti úrovni koruny. Začněte vysoko a postupně světla snižujte, dokud rostliny nezačnou reagovat.
Dalším prvkem stresování rostlin světlem je přibližování světel k rostlinám. Jen musíte mít na paměti, jaký to bude mít vliv na teplotu a vlhkost listů (o čemž si povíme později).
2. Tvarování rostlin
Správné tvarování rostlin spočívá v manipulaci s rostlinami tak, abyste optimalizovali průnik světla ke květům. Jde o to, aby světelná energie putovala do správných částí rostlin.
Topping: Zastřižení vrcholu (špičky) rostliny. | Fimming: Vícenásobné zastřižení vrcholků rostlin. |
Image
| Image
|
Proplétání do sítí: Instalace sítí pro podporu váhy květů. | Fimming: Odstraňování spodních větví rostlin. |
Image
| Image
|
Ohýbání (LST): Mírné ohýbání větví rostlin. | Lámání (HST) neboli supercropping: Opatrné záměrné lámání stonků rostlin na více místech. |
Image
|
Screen of green (SCROG): Provlékání stonků rostlin sítí nebo mřížkou. | Sea of green (SOG): Menší rostliny pěstované a kvetoucí ve velmi blízko u sebe. |
Image
|
Některé z výše uvedených termínů se týkají jednotlivých rostlin, jiné souvisejí s hustotou výsadby. Nebudeme je zde definovat všechny, pro shrnutí stačí říct, že jde o metody tvarování rostlin a změnu jejich uspořádání tak, aby květy dostávaly více světla.
Pokud budete postupovat podle rad v bodu č.1 a dodáte rostlinám více umělého světla, techniky uvedené v bodu č. 2 pomohou, aby se co nejvíce světla dostalo ke květům rostlin. Vzájemné působení těchto faktorů pomáhá standardizovat výsledky a má ještě větší dopad na potenci rostlin.
3. Teplota
Nižší teploty na konci cyklu kvetení (po dobu jen několika dní až maximálně posledních dvou týdnů) mohou pozitivně ovlivnit barvu a potenci rostlin. Některé terpeny jsou vysoce těkavé a v chladnějším prostředí při 10, 15 nebo 20 stupních Celsia se minimalizuje jejich vypařování. Toto teplotní rozmezí pomůže uchovat hladinu terpenů a potenci rostlin.
Pěstitelé však musí být při snižování teploty ostražití, protože v chladu je náročnější zvládat vlhkost, což nahrává případné hnilobě květů. Na pěstiteli tak je vybalancovat teplotou v přijatelných mezích.
Kombinaci teploty a vlhkosti můžeme vyjádřit jako deficit tlaku par neboli VPD. Tuto veličinu lze samo o sobě využít jako další pozitivní stresor (viz následující bod).
Dalším způsobem, jak využít teplotu ke stresování rostlin, je teplota vody. Není to příliš komerčně využitelné, ale někteří pěstitelé v pěstebních boxech používají chladnou vodu nebo dokonce led, aby snížili teplotu a vystresovali své rostliny.
4. Deficit tlaku par (VPD)
Hodnota VPD je nesmírně užitečná, protože jediné číslo vám prozradí mnoho o rostlinách a jejich pravděpodobné reakci na prostředí. U konopí se VPD pohybuje přibližně mezi hodnotami 0,5 až 1,5. Hodnota VPD vám napoví, kdy jsou stomata vašich rostlin (což jsou něco jako póry na listech) otevřená nebo zavřená. Když jsou stomata zcela otevřená, vaše rostlina prospívá a vytváří energii pomocí fotosyntézy. Když jsou stomata zavřená, rostliny jsou ve větším stresu. VPD tedy můžete použít jako nástroj k ovlivnění stomat vašich rostlin a jako nástroj pozitivního stresování.
Načasování a fáze růstového cyklu ovlivní, jak moc budete rostliny pomocí VPD stresovat. Každý pěstitel má svůj vlastní pěstební režim a sleduje specifické hodnoty (včetně VPD) v každé fázi pěstebního cyklu. Abyste rostliny správně stresovali, musíte nastavit v různých částech růstového cyklu odlišný cílový rozsah VPD. Ke konci pěstebního období zvyšujete VPD, abyste uzavřeli stomata a vystresovali tak rostliny. Tím dosáhnete bohatšího kvetení. Pokud jsou však stomata uzavřena ve fázi, kdy to není žádoucí, jedná se o negativní stresor.
Pohyb vzduchu a celkové nastavení vzduchotechniky má také vliv na VPD. Systém HVAC a také osvětlení (jejich vzdálenost od rostlin) vám pomáhají kontrolovat, jak velkému stresu rostliny vystavujete.
5. Zavlažování
Pokud chceme rostliny stresovat pomocí zavlažování, je velmi důležité odlišit množství vody a frekvenci dodávané zálivky. Protože celkově platí, že způsob, jakým rostliny stresujeme vodou, spočívá v četnosti podávané vody a simulaci období sucha v přírodě. Období sucha plodiny značně stresují, avšak s pozitivním dopadem (pozor, nepřežeňte to!), což můžete využít pro zvýšení potence rostlin.
Nicméně měnit frekvenci zalévání ke konci pěstebního cyklu může být obtížné. Většina pěstitelů chce totiž rostliny důkladně propláchnout čistou vodou, aby se vyplavila hnojiva z pěstebního substrátu a zlepšila chuť produktu.
Množství hnojiva v růstovém médiu můžete určit podle hodnoty EC. EC je zkratka pro elektrickou vodivost a tato hodnota se zvyšuje s přibývajícím množstvím hnojiva v růstovém médiu. Pokud je EC příliš vysoké, může to negativně zatížit vaše rostliny, avšak pokud je hladina EC příliš nízká, sníží se potence i výnos.
Dalším využitelným faktorem pro stresování rostlin je kořenový tlak, který určuje, kolik vody se dostane z kořenů nahoru do rostlin. Kořenový tlak je ovlivněn živinami obsaženými ve vodě a ve vašem pěstebním médiu. Pokud rostliny proplachujete příliš často nebo příliš rychle, dojde k rychlému snížení tlaku na kořeny a jejich schopnost čerpat vodu bude značně omezena.
Na konci růstového cyklu se tedy pěstitelé snaží najít rovnováhu mezi proplachováním pro lepší chuť a tím, nakolik rostliny stresovat vysycháním, aby maximalizovali tvorbu kanabinoidů a terpenů.
6. Oxid uhličitý (CO₂)
Stejně jako světlo a voda, o kterých jsme již hovořili, je CO₂ obvykle považován za základní živinu pro rostliny. Oxid uhličitý může však fungovat také jako stresor, a to podle toho, jak a kdy je dodáván.
CO₂ je spolu s vodou a světlem jednou ze tří látek, které rostliny potřebují k fotosyntéze. Pěstitelé přidávají do vzduchu ve svých indoor pěstírnách dodatečné CO₂, aby podpořili intenzivní růst rostlin. Vyšší obsah CO₂ je velmi důležitý ve fázi růstu a na začátku fáze kvetení.
Používat CO₂ jako stresor vlastně znamená NEpoužívat ho. Zhruba v posledních dvou týdnech života rostlin (někdy i dříve) přestanete přidávat do atmosféry CO₂. Pokud budete udržovat CO₂ na maximální úrovni až do konce fáze kvetení, možná sice vypěstujete větší rostliny, ale nedosáhnete maximální produkce kanabinoidů a terpenů.
Kdo by řekl, že stres může být prospěšný!
Představili jsme vám 6 způsobů, jak pozitivně stresovat vaše rostliny. Tyto pokročilé metody pěstování posunou váš produkt na vyšší úroveň. Můžete pěstovat skvělé konopí, ale bez těchto metod rostlin nikdy nedosáhnete vyšší potence, jaká je možná jen díky stresování. Pokud chcete zvýšit svůj standard, musíte si stresování rostlin zkrátka osvojit.
6 způsobů, jak pozitivně stresovat rostliny konopí | |||
---|---|---|---|
Stresový faktor | Proč je důležitý | Jak na to | Načasování |
Umělé osvětlení | Nejdůležitější stresor. | Přidejte co největší intenzitu světla v rámci limitu systému a zatížení rostlin. | Jakmile rostliny nastartují růst. |
Školení rostlin | Umožňuje poskytnout rostlinám a květinám ještě více světla. | Řiďte přístup světla k rostlinám. | V průběhu vysazování a růstu rostlin. |
Teplota | Udržujte vysoké hladiny terpenů. | Rozsah 10 až 20 stupňů Celsia pouze na konci cyklu kvetení. | Pouze během několika posledních dnů až dvou týdnů kvetení. |
Deficit vodních par VPD | Umožňuje měřit rychlost růstu rostlin v jednotlivých fázích růstového cyklu. | Udržujte VPD v takovém rozmezí, aby stomata byla téměř zcela otevřená. | Vyšší VPD ke konci cyklu kvetení. |
Zavlažování | Stimuluje období sucha. | Řízení četnosti zavlažování. | Podle růstu rostliny, avšak obzvláště opatrně na konci růstového cyklu. |
CO₂ | Základní složka rostlinné výživy, obvykle se přidává k podpoře růstu. | Přestat přidávat CO₂. | Přestat přidávat CO₂ během posledních asi dvou týdnů. |
Tento článek vznikl na základě otevřené diskuse s mistrem pěstitelem Williamem Fournierem. Will se podílel na návrhu, pěstování a provozu několika kanadských licencovaných výrobců. V současné době se zabývá komerčními LP, působí ve vývoji produktů pro společnost CANNA a připravuje se na provoz vlastního komerčního zařízení LP.