Technika NFT
První systémy využívající techniku živin proudících v tenké vrstvě byly zaváděny už v 70. letech. V Anglii vyvinul první systém NFT Allen Cooper. Systém trubiček zajišťuje nepřetržitý přísun živného roztoku, který jemně cirkuluje kolem kořenů rostlin. Roztok odváděný z kořenové části se shromažďuje v nádobě a poté se znovu rozvádí k rostlinám.
V poslední době začaly být pro pěstování tímto způsobem oblíbené napouštěcí stoly využívající techniku NFT. Fungují podle stejného principu jako první vytvořené systémy rozvádění pomocí trubiček. Aby byl zajištěn dostatečný tok živného roztoku, musejí mít trubičky sklon zhruba 1 %. U tunelových konstrukcí by měl být průtok kolem 1 litru za minutu. Dávejte přitom pozor, aby hmota kořenů na dně tunelu nebyla příliš hustá.
Jinak hrozí, že bude živný roztok proudit kolem vnější vrstvy kořenů a nebude dostatečně pronikat až ke kořenům uvnitř hmoty. Rostliny pak budou rychleji uvadat a je tu také riziko nedostatku některých živin.
Aby se hustá hmota kořenů vůbec nevytvářela, doporučujeme používat trubky o délce maximálně 9 metrů a s průměrem min. 30 cm.
Hrozící nedostatek živin se v systémech NFT často projevuje nejprve u rostlin na konci toku živin (tj. u těch, které jsou nejníž). Je to proto, že rostliny na začátku a uprostřed toku živin jsou ještě schopny získávat z živného roztoku živiny. Tím, že budete sledovat především rostliny v dolní části toku, všimnete si snáze případného nedostatku živin a budete ho moci dříve odstranit. K tomu stačí zvýšit průtok nebo sílu (elektrickou vodivost) roztoku.
Stejně jako v případě nedostatku živin je jedním z prvních problémů, které lze pozorovat na rostlinách na konci toku živin, nedostatek kyslíku. Ten způsobuje hnědnutí kořenů s následným poklesem vstřebávání vody a živin rostlinou. Riziko vzniku nedostatku kyslíku je největší ve fázi tvorby plodů a ve stresujících situacích. Používání enzymů, které stimulují rozklad kořenů, snižuje množství odumřelých kořenů a podporuje vitalitu rostliny. Za normálních okolností bude v systému vždy určité množství odumřelých kořenů, ale dokud budou mít rostliny dostatek bílých zdravých kořenů, není důvod zmatkovat.
Aeroponie
Aeroponické pěstování se objevilo v roce 1982, jenom několik let po systému NFT. Pochází z Izraele. Jedná se o systém rozprašovačů, které na kořeny rostliny nepřetržitě nanášejí velmi jemné kapičky. Čím jsou kapičky menší, tím lepší je kontakt mezi živným roztokem a kořeny a tím účinnější je také vstřebávání živin a vody.
Vzhledem k tomu, že kořeny rostou prakticky ve vzduchu, mají vždy dostatek kyslíku. Tento způsob pěstování navíc umožňuje vysoké výnosy. Největší nevýhodou aeroponických systémů je, že vyžadují poměrně vysokou počáteční investici a bývají poruchové. Díky tomu, že na podlaze zavlažovací místnosti zůstává tenká vrstva vody, je zaručeno, že rostliny nezůstanou bez vody ani v případě výpadku systému.
Systémy s pravidelným zaplavováním
V systémech využívajících periodické zaplavování (systém přílivu a odlivu) jsou rostliny umístěny ve vaně, která je v pravidelných intervalech napouštěna živným roztokem. Ten se nasákne do substrátu a poté je odčerpán ze systému. Při plnění vany živným roztokem a odčerpávání použitého roztoku je z vany zároveň odváděn starý vzduch a do média může proudit čerstvý vzduch.
Aby se zabránilo nedostatku kyslíku v části kolem kořenů, nesmí médium zůstat nasycené vodou příliš dlouho a po odčerpání živného roztoku musí obsahovat dostatek vzduchu. Praktickým pravidlem je, že naplnění a vyprázdnění vany by nemělo trvat déle než 30 minut.
Doporučená četnost zaplavování závisí na používaném substrátu a objemu kořenů rostlin. Substrát CANNA Clay Pebbles (jílové kuličky) zadržuje málo vody, a proto musí být zaplavován častěji než například systémy s kamennou vlnou, které zadržují vody více.
Systémy kapkové závlahy
Systémy kapkové závlahy jsou díky své jednoduchosti pravděpodobně tím nejčastěji používaným hydroponickým systémem na světě. Čerpadlo vložené do zásobníku s živným roztokem je řízeno časovým spínačem. Když spínač čerpadlo zapne, spustí se odkapávání živného roztoku pomocí malého mechanismu přímo nad základnou každé rostliny. Nadbytečný živný roztok je zachycován do zásobníku k dalšímu použití nebo je odváděn ven ze systému.
V těchto systémech jsou rostliny pěstovány v inertním substrátu. Podobně jako u systémů s pravidelným zaplavováním se četnost závlahy liší podle použitého substrátu.
