Půda je domovem obrovské masy mikroorganismů. Mnoho z nich se vyvíjí ve rhizosféře - oblasti půdy, která je v nejbližším kontaktu s kořenovým systémem rostlin. Proč tahle symbióza vzniká a jaký užitek z toho mají rostliny?
Některé z těchto mikroorganismů nemají na rostliny žádný účinek a jiné jsou dokonce potenciálními patogeny. Mnoho z těchto obyvatel rhizosféry ale významně podporuje růst rostlin a pomáhá je chránit před jinými škodlivými organismy. Pojďme se podívat na ty nejvíce známe a prozkoumané:
Trichoderma
Houby rodu trichoderma žijí v půdách bohatých na organickou rostlinnou hmotu a navazují symbiotické vztahy s kořeny rostlin. Trichoderma je proto u pěstitelů a zemědělců dobře známá a studie prokázaly její příznivé účinky:
Na rozdíl od zvířat nemají rostliny schopnost vytvářet protilátky, které by je chránily před útokem patogenů (bakterií, plísní). Produkují však určité druhy molekul, zejména bílkoviny a fytoalexiny (látky s fungicidními a baktericidními vlastnostmi), které pomáhají bojovat proti účinkům patogenu. Rostlina začne produkovat tyto látky, když že je napadena hmyzem nebo když utrpí mechanické poškození (například hlodavci nebo zvířaty).
Houby rodu Trichoderma pomáhají stimulovat obranné mechanismy rostliny, i když nedochází k žádnému napadení. Vylučují totiž látky, které způsobují, že rostlina produkuje tyto obranné substance neustále. Tím vzniká jakési preventivní opatření a zvýšená ochrana proti nebezpečným plísním a bakteriím.
Trichoderma také parazituje na jiných houbách a tím je potlačuje. Je užitečná například v boji a prevenci proti Rhizoctonia solani – houbě způsobující hnilobu kořenů.
Mykorhiza
Mykorhiza je symbiotický vztah podhoubí s kořeny rostlin. Jak to funguje? V symbiotickém vztahu rostlina poskytuje houbě cukry (produkt fotosyntézy) a houba na oplátku předává vodu a živiny, které rostlina buď nedokáže asimilovat sama, nebo je umí získat jen omezeně. Houby jsou totiž v získávání vody a živin z půdy mnohem efektivnější, než rostliny.
Některé houby, včetně extrémně vzácných a cenných lanýžů, jsou mykorhizní houby, které navazují symbiotické vztahy s kořeny různých druhů rostlin. Mycelium hub může růst pouze na povrchu kořenů, nebo prorůstá do jejich buněčné struktury.
Ze zemědělského hlediska jsou nejdůležitější mykorhizní houby rodu Glomus, Gigaspora, Acaulospora a Sclerocystis.
Rhizobakterie
Rhizobakterie jsou bakterie, které se vyvíjejí v kořenovém systému rostlin nebo v jejich blízkosti. Jsou nejhojnější ze všech mikroorganismů v rhizosféře. Pozitivní účinek těchto bakterií na kolonizované rostliny byl poprvé pozorován už ve starověku. Moderní výzkum pak umožnil přínos rhizobakterií mnohem lépe pochopit a aplikovat při pěstování plodin.
Vázání dusíku
Schopnost vázat atmosférický dusík patří z pohledu pěstování mezi nejvýznamnější superschopnosti rhizobakterií. Např. bakterie Rhizobium vytváří na kořenech bobovitých rostlin drobné hlízy ve kterých se koncentrují. Tento jev prozkoumali němečtí vědci v roce 1888. Už ve starověku si ale zemědělci všimli toho, že rostlinám se daří znatelně dobře na poli, kde minulý rok rostly luštěniny. Půda tam byla obohacená dusíkem díky bakteriím Rhizobium.
Zpřístupnění živin
Existují rhizobakterie, které mají (podobně jako trichoderma) schopnost mobilizovat anorganický fosfor a železo nacházející se v půdě – přemění tyto živiny tak, aby je rostliny mohly využít. Zahrnují bakterie rodů Bacillus, Pseudomonas, Rhizobium a Erwinia.
Produkce stimulátorů
Mnoho rhizobakterií produkuje rostlinné hormony (známé také jako fytohormony), jako jsou přírodní auxiny (kyselina indoloctová), gibereliny a cytokininy. V důsledku toho může jejich přítomnost nebo aplikace zlepšit procesy klíčení a zakořenění. Velké množství auxinů produkuje např. houba Azospirillum sp.
Produkce antibiotik
Díky produkci antibiotických látek jsou tyto bakterie ideálními kandidáty pro prevenci hniloby kořenů, a dokonce i pro boj s nechvalně známými plísněmi, jako je Botritis. Mnoho rhizobakterií produkuje antibiotika, z nichž některá mají fungicidní nebo antivirové vlastnosti.
Jak využít mikroorganismy pro lepší úrodu?
Pokud mají mikroorganismy v kořenové zóně tolik prospěšných funkcí, jak toho můžete využít při pěstování? Tady je pár tipů na závěr:
- při pěstování venku dodávejte půdě hojnost kvalitního kompostu
- nepoužívejte do volné půdy minerální hnojiva
- vyberte si kvalitní organická hnojiva pro pěstování venku i v substrátu pod umělým osvětlením - např. BIOCANNA
- přidejte do substrátu startovací kulturu houby trichoderma
- skvělá metoda pro oživení půdy jsou kompostové čaje
- pro rychle rostoucí rostliny jsou přínosnější bakterie, zatímco pro dřeviny spíše mykorhiza
Měli byste také vědět, že při pěstování s minerálními hnojivy v kokosu (např. CANNA COCO) nebo hydroponicky (CANNA AQUA) není působení mikroorganismů zas tak důležité. Minerální hnojiva CANNA dodávají rostlinám živiny ve formě, kterou umí kořeny okamžitě využít.
